Prohlášení o přístupnosti Hlavní obsah Titulní strana

Brilianty

Zlatnictví Stoch - o nás

Diamantové krystaly se tvoří v roztavené hornině v chladnoucím magmatu, kdy počáteční teplota dosahuje 1300 stupňů Celsia a tlak přibližně 70.000 atmosfér. Takové fyzikální podmínky se tvoří pouze v činných sopkách v hloubce 130-200 km pod povrchem země.

Vzácnost diamantu umocňuje i nesmírná obtížnost jeho získávání.


Celosvětově se ročně těží zhruba 160 miliónů karátů (32 tun) diamantů v celkové ceně okolo 13,4 miliardy dolarů. Většina je vhodných jen pro průmyslové použití. Pouze zlomek z tohoto objemu je určen pro klenotnický průmysl.

Špičkově vybroušené diamanty nejvyšší kvality představují zhruba pouhé tři procenta z celkové produkce.

Je zapotřebí vytěžit, zpracovat a roztřídit 250 tun diamantonosné horniny, aby se získal jeden bezvadný jednokarátový briliant. Hodnota diamantu tedy odráží jeho přirozenou vzácnost.

Diamant se stává briliantem tehdy, kdy je vybroušen nejčastěji do kulatého nebo oválného tvaru briliantovým výbrusem.



Seznamte se se čtyřmi C

Hodnota drahokamů je založena na kombinaci jejich vlastností, někdy nazývaných faktory hodnoty. Stejně jako v případě ostatních drahokamů, diamanty s určitými vlastnostmi jsou vzácnější – a cennější – než diamanty, které je postrádají. Bez systematického zhodnocení a kombinování těchto faktorů by nebylo možné srovnat jeden diamant s druhým.

Odborníci na diamanty používají speciální sadu čtyř faktorů hodnoty, aby diamanty popsali a klasifikovali: čistota (clarity), barva (colour), brus (cut) a hmotnost v karátech(ct), (carat weight). Říká se jim Čtyři C . Když se společně používají, popisují kvalitu dokončeného diamantu, která se vztahuje přímo k jeho ceně.

Čtyři C jsou univerzálním a efektivním komunikačním nástrojem pracovníků diamantového průmyslu.

Hodnota každého diamantu je založena na jeho vlastní unikátní kombinaci Čtyř C.


Čtyři C velice přesně popisují kvality diamantu. Staly se mezinárodním jazykem, kterým mohou odborníci na šperky popsat a zhodnotit diamanty. Mají dlouhou historii. Tři z nich – barva, čistota a karátová hmotnost – tvořily základ pro hodnocení diamantů zavedeného v Indii před více než 2000 lety.

Brus tehdy nebyl důležitý. Především tehdy nebyl znám způsob, jak diamanty tvarovat a leštit. Mohli jej rozpůlit úderem, nebyla to však běžná praxe. To se naštěstí změnilo. Moderní metody broušení odhalily v diamantu to nejlepší. Dnes je brus důležitým faktorem při určení ceny diamantu.

Hmotnost

Hmotnost diamantů se udává v karátech. Metrický karát (Carat) je definován jako 0,2 g a značí se ct. Diamant o hmotnosti 1 g má 5 karátů. Diamanty v běžně prodávaných špercích mají obvykle hmotnost v setinách, desetinách až jednotkách karátů.

Tato jednotka hmotnosti se historicky vyvinula od hmotnosti semene svatojánského chleba. Semena byla tradičně používána v Arábii a Persii jako závaží při určování hmotnosti drahých kamenů. Důvodem je skutečnost, že velikost a hmotnost těchto semen je poměrně uniformní a v uvedené oblasti světa jsou semena běžně dostupná.

Barva

Chemicky čistý a strukturálně perfektní diamant je dokonale transparentní bez odstínů nebo zabarvení. Barva diamantu může být způsobena chemickou nečistotou nebo strukturálními kazy v krystalové mřížce. Sytost a barva odstínu může zvýšit i snížit cenu diamantu. Například bílé diamanty s odstínem žluté nebo hnědé jsou většinou levnější, zatímco růžové, červené, sytě žluté nebo modré diamanty (jako například diamant Hope) jsou velmi ceněny.

Proto se také někdy provádí umělá změna barvy diamantů fyzikálními procesy, jako je ozařování nebo žíhání za vysokého tlaku a teploty. Další úpravou (zlepšením) barvy je bělení diamantů. Všechny úpravy barev diamantů mají za účel zvýšit cenu diamantu. Diamanty s upravenou barvou musí být označeny jako upravené.

Čistota

Čistotou se míní míra vnitřních defektů. Můžou to být třeba krystaly cizího materiálu, nezkrystalizovaný uhlík nebo strukturální nedostatky jako malé praskliny, které mohou způsobovat bělavý nádech diamantu. Pouze asi 20 procent vytěžených diamantů má dostatečnou čistotu na to, aby mohly být užity v klenotnictví. Ostatních 80 procent se využívá průmyslově jako řezné nástroje nebo brusivo.

Brus

Broušení diamantů je umění i věda o tom jak vytvořit drahokam z hrubého diamantu. Broušení diamantů popisuje způsob jakým byl hrubý kámen vybroušen a vyleštěn do své finální drahokamové podoby. Často je zaměňován brus s tvarem briliantů.

Techniky broušení diamantu jsou zlepšovány stovky let. Jednu z hlavních zásluh na moderním brusu má matematik a drahokamový nadšenec Marcel Tolkowski, který v roce 1919 zdokonalil kruhový briliantový brus tím, že spočítal ideální tvar pro maximální zpětný odraz a disperzi barev světla. Moderní kruhový briliant má nejméně 57 fazet (vybroušených plošek).